Hanuš Musel: První místo v krajském kole SOČ

Ve čtvrtek 18. dubna Hanuš Musel zvítězil v krajském kole Středoškolské odborné činnosti (zkráceně SOČ) v oboru Biologie a vědy o Zemi s odbornou prací nesoucí název „Flóra a fauna Chvaletínské cihelny se zaměřením na lokální diverzitu a sukcesi“.

6 minut ke čtení vloženo před 2 týdny

---

Vítězstvím v krajském kole a postupem do celostátní přehlídky prací završil své dvouleté úsilí (2022–2024), kdy zkoumal přírodní podmínky, biodiverzitu a sukcesní vývoj v zájmové lokalitě nedaleko Slavonic (viz text práce a mapový poster v odkazu pod článkem) v katastru místní části Písečné-Chvaletín. Název „cihelna“ je odvozen od historického využití této lokality. Ve 20. století zde probíhala těžba cihlářských jílů a hlín a výroba cihel. Po ukončení provozu cihelny bylo místo kvůli svému hydrogeologickému potenciálu využíváno jako skládka komunálního odpadu, načež v zájmové lokalitě započala intenzivní sukcese, umocněná přírodními procesy, rostlinnými a živočišnými invazemi a také biologickou rekultivací skládky v 90. letech minulého století. V současnosti je i nadále místo využíváno ke skládkování bioodpadu z přilehlých Slavonic. Lokalita je také výrazným ekotonem (přechodovým ekosystémem) v okolní agrocenóze.

Hanušova odborná činnost zahrnovala jak terénní výzkum, tak i statisticko-kartografickou analýzu terénních dat a následné zpracování odborného textu. Hanuš v terénu postupně determinoval nalezené druhové taxony, odebíral a analyzoval vzorky půdy a vody, které posléze zkoumal pod mikroskopem v laboratoři. Terénní část probíhala na lokalitě dokonce i v nočních hodinách, kdy pomocí osvětleného plátna sledoval noční druhy bezobratlých živočichů. Všechny nalezené záznamy ukládal do databáze iNaturalist. (Přístup k seznamu ZDE.) Při určování taxonů využíval pomocných checklistů a databází daných skupin organismů. S determinací mu pomáhali odborníci a Hanuš tak nabyl spousty kontaktů v přírodovědné komunitě. Z nálezů v lokalitě se mu podařilo doplnit stávající literární zdroje o výskytu některých druhů v rámci České republiky (např. rozšíření cvrčka pobřežního z Moravy do Čech) či doplnit i výskyty v rámci evropských areálů daného taxonu (např. bahnomilka druhu Eutonia barbipes). Pokud bude mít Hanuš v prodlevě mezi krajskou a celostátní přehlídkou čas (přece jenom čeká ho ještě maturita), tak bychom k práci rádi doplnili ještě fytocenologická data (podrobné zmapování vegetace a rostlinných společenstev).

K výsledné analýze dat využil převážně metody popisné neparametrické statistiky (kontingenční tabulky v MS EXCEL, korelační matice a testy normality v programu STATISTICA 14); jednotlivé vlastnosti rostlinných druhů, které sloužily k popisu stavu disturbance[1] a vyhodnocení sukcesního vývoje[2] lokality přebíral z Databáze české flóry a vegetace PLADIAS. Kontinuální sukcese v lokalitě je přerušována zvláště těžbou dřeva, sešlapem podrostu, požáry a působností herbivorů, což doložila pěkně i prostorová analýza krajinných segmentů (v programu ArcGIS Pro), do kterých byla lokalita rozčleněná na základě terénní zkušenosti a metodiky mapování krajiny. Hanuš v mapových přehledech dokonce stanovil ekologickou kostru území, kterou lze využít při začlenění lokality v Územní soustavě ekologické stability (součást územích plánů). Všechny zpracované mapové výstupy jsou uvedeny v textové části práce a v mapovém přehledu (pod článkem). Tyto mapové výstupy uspěly taktéž v další soutěži „O nejlepší mapu na geografické téma“ pořádané při Zeměpisné olympiádě. Hanušova práce postoupila do celostátního finále mapové soutěže, které se konalo v pátek 26. dubna. Z důvodu posledního zvonění a dalších povinností se Hanuš tohoto kola zúčastnil a odprezentoval práci distančně. Na spojení s Albertovem jsme čekali s Hanušem téměř hodinu a půl. Nakonec Hanuš skončil se svým výtvorem těsně za stupni vítězů na krásném čtvrtém místě z celkového počtu 71 přihlášených map. Hanuš mapový poster ještě využije v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti.

Hanuš se díky své vytrvalé práci a zájmu o téma a obor mohl seznámit s různými metodami výzkumu běžně používanými v přírodovědných disciplínách. Značně si také rozšířil dovednosti v determinaci rostlin a živočichů, seznámil se se statistickými metodami zpracování dat a vyzkoušel si i mnohé prostorové analýzy v geografickém informačním systému. Hlavním výstupem v této soutěži je odborný text, který svým rozsahem a uspořádáním odpovídá běžné vysokoškolské závěrečné práci. Součástí zadání bylo natočit i videoprezentaci výsledků práce (odkaz na Youtube video pod článkem). Krajské kolo Středoškolské odborné činnosti pak probíhalo formou ústní obhajoby výsledků před odbornou porotou, kde zasedli odborní asistenti (Ph. D.) a paní profesorka Ing. Hana Šantrůčková, CSc, děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Odborná porota hodnotila zvláště originalitu tématu, individuální autorův přínos ke zpracování a použitou metodiku. Hanuš musel před porotci prokázat hlubokou znalost zpracovávaného tématu a obhájit si své myšlenky před zvídavou a občas jízlivou porotou. Jedná se tedy o skvělou průpravu před psaním závěrečných prací na vysoké škole, kde obhajoba odborné práce/projektu je součástí státnicové zkoušky a podmínkou k udělení vysokoškolského titulu. Hanuš navrhl taktéž v textu odborné práce budoucí plán využití (krajinný management) lokality, tudíž jeho práci může využít jako odborný podklad v budoucnu i Město Slavonice, vlastník zájmové lokality.

Hanuš Musel jako vítěz krajského kola SOČ postupuje do celostátního kola, které se koná v termínu 21–23. června 2024 na SPŠ Elektrotechnická a VOŠ Pardubice ve spolupráci s Univerzitou Pardubice a Pardubickým krajem. Přeji Hanušovi hodně štěstí v celostátní přehlídce odborných prací, stejně tak hodně štěstí při skládání maturitní zkoušky a v navazujícím vysokoškolském studiu, ať si svůj elán a zápal do biologie přenese i do pracovní sféry.

Bylo mi ctí spolupracovat a konzultovat u této odborné činnosti, stejně jako vést s Hanušem diskuse nad různou biologickou problematikou.

Jan Dohnal

[1] Disturbance je změna (obrat) v rámci vývoje ekosystému (např. vypálení lesa); událost na jedné straně potlačuje výskyt určitých společenstev organismů, na druhé straně vytváří prostor pro kolonizaci nových forem života.

[2] Sukcese představuje postupné změny ve struktuře společenstva (soubor populací na určitém místě) v průběhu ekologického času. Jedná se o uspořádaný vývoj bioty, kdy jedno společenstvo střídá postupně druhé (např. bylinný porost je v našich podmínkách nahrazován dřevinami, louky bez kosení nebo okusu zarůstají dřevinami a mění se v les).

 

Text SOČ

Mapový poster

Youtube prezentace